20 lží o válce v Iráku (1/2)

O válce v Iráku a důvodech jejího vzplanutí toho bylo řečeno mnoho, ovšem ne všechno bylo pravdou. Jednalo se o nadsázky, ale i o opravdové lži. Mnoho z nich bylo odhaleno až řadu let po ukončení konfliktu. Skutečnost, že Velká Británie se do tohoto konfliktu, který ji stál 179 lidských obětí, zřejmě vůbec neměla po boku USA pouštět, se oficiálně dozvídáme až v těchto dnech díky výsledkům britské vyšetřovací komise, kterou vede John Chilcot (odtud pojem Chilcot report). Zde je 20 informací, které se postupem let ukázaly býti nepravdivými, avšak svého času dopomohly k zažehnutí invaze.

1. Irák byl zodpovědný za útoky ze dne 11. září 2001

Základem pro toto tvrzení bylo údajné setkání vůdce únosců jménem Mohammed Atta s iráckým zpravodajcem v Praze. Česká kontrarozvědka však později uvedla, že iráckou kontaktní osobou nemohl být Atta. To však nezastavilo proud tvrzení o tom, že byl Irák nepochybně zapojen do atentátů 11. září.

Tvrzení bylo tak úspěšné, že podle průzkumu veřejného mínění až dvě třetiny Američanů věřily, že za útoky stál tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn. Téměř stejný počet lidí pak věřil tomu, že únosci na palubě letadla byli iráckého původu. Ve skutečnosti nebyl na palubě jediný Iráčan.

2. Irák spolupracoval s Al-Káidou

Vytrvalá tvrzení amerických a britských představitelů o tom, že mezi Saddámem Husajnem a Usámou bin Ládinem probíhala spolupráce, byla v rozporu s uniklými informacemi britské Vojenské zpravodajské služby, které uváděly, že mezi těmito muži nebyla žádná spojitost. Cíle Bin Ládina „jsou v ideologickém konfliktu s dnešními zájmy Iráku,“ stálo v dokumentech zpravodajské služby.

Dalším proklamovaným tvrzením bylo, že členové Al-Káidy údajně byli v Iráku pod ochranou a založili zde tréninkový tábor, kde měl probíhat výcvik zacházení s jedy. Když se američtí vojáci do tohoto tábora dostali, zjistili, že zde nejsou žádné chemické ani biologické stopy po těchto jedech.

3. Irák hledal v Africe uran pro svůj „obnovený“ jaderný program

Šéf CIA přiznal, že dokumenty, které dokazují údajné pokusy Iráku o import uranu z Nigeru, jsou falešné a že se toto tvrzení nikdy nemělo objevit v tradičním proslovu prezidenta Bushe ke Kongresu. Velká Británie si stojí za svým tvrzením a trvá na tom, že má „vlastní informace.“ Ministerstvo zahraničí v roce 2003 připustilo, že je tato informace „předmětem přezkoumání.“ Žádný výsledek tohoto přezkoumání však zveřejněn nebyl.

Prezident George Bush v roce 2003. Foto: Flickr

4. Irák se snažil importovat hliníkové trubky pro vývoji jaderných zbraní

Spojené státy vytrvale tvrdily, že se Bagdád snažil koupit vysoce pevné hliníkové trubky, jejichž jediné využití mohlo být v plynových odstředivkách k obohacení uranu pro výrobu jaderných zbraní. Se stejnou vytrvalostí Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) tvrdila, že byly trubky použity pro dělostřelecké rakety. Podle šéfa IAEA Muhammada Baradeje nejsou hliníkové trubky do odstředivek vůbec vhodné. V lednu roku 2003 toto své prohlášení přednesl i Radě bezpečnosti OSN.

5. Irák měl stále velké zásoby chemických a biologických zbraní z první války v Perském zálivu

Více než jednou se objevila informace o tom, že Irák vlastnil dost nebezpečných látek na to, aby mohl teoreticky vyhubit celý svět. Podle všeho vlastnil bezpilotní letadla, která měla létat do USA a rozprašovat zde chemické a biologické toxiny. Odborníci však poukázali na to, že s výjimkou yperitu Irák nikdy nevlastnil technologie na výrobu nebezpečného materiálu s trvanlivostí 12 let, tedy obdobím mezi oběma válkami. Všechny chemikálie by tedy již dávno byly zkaženy a zcela nepoužitelné.

6. Irák měl k dispozici až 20 raket, které mohly nést chemické nebo biologické hlavice s dostřelem, který by ohrozil britské síly na Kypru

S ohledem na skutečnost, že od začátku invaze až do dnešních dní nebyly zaznamenány žádné stopy po těchto údajných střelách, Velká Británie krátce po začátku bojů zpochybnila riziko nebezpečí výskytu těchto zbraní v Iráku. Z britských základen na Kypru byla v roce 2002 rovněž odstraněna protichemická obrana, což naznačuje, že britská vláda ve skutečnosti nebrala své vlastní tvrzení vážně.

Americká motorizovaná pěchota během patroly v Iráku. Foto: Wikimedia

7. Saddám Husajn měl prostředky pro vývoj viru neštovic

Toto tvrzení měl na svědomí bývalý ministr zahraničních věcí USA Colin Powell, když jej použil ve svém projevu k Radě bezpečnosti OSN. Hned následující měsíc však OSN prohlásila, že neexistují žádné informace, které by toto tvrzení podpořily.

8. Britská a americká tvrzení byla podpořena inspektory

Podle bývalého britského ministra zahraničí a spravedlnosti Jacka Strawa, poukázal inspektor OSN pro kontrolu zbraní Hans Blix na to, že Irák vlastní 10 tisíc litrů antraxu. Premiér Tony Blair na to konto uvedl, že byl chemický, biologický a „skutečně i jaderný program“ Iráku dobře zdokumentován ze strany OSN.

Odpověď inspektora Blixe? „To není to samé, jako tvrdit, že jsou tam zbraně hromadného ničení.“ Blix pokračoval: „Kdybych měl skutečné důkazy o tom, že Irák uchovává zbraně hromadného ničení nebo takové zbraně sestavuje, oznámil bych to Radě bezpečnosti.“ Inspektor v květnu roku 2003 dodal: „Samozřejmě mě velmi zajímá odpověď na otázku, zda v Iráku opravdu byly zbraně hromadného ničení, a začínám mít podezření, že pravděpodobně nebyly.“

9. Předchozí pokus o odstranění zbraní selhal

Tony Blair uvedl, že se OSN „pokoušela neúspěšně po dobu 12 let mírovou cestou o to, aby Saddám Husajn zemi odzbrojil.“ Přitom v roce 1999 schůze Rady bezpečnosti dospěla k tomuto závěru: „Přestože ještě musí být vyřešeny některé důležité záležitosti, většina zakázaných iráckých zbrojních programů byla odstraněna.“

Blair také uvedl, že inspektoři OSN „nenašli žádnou stopu po útočných biologických zbraních Saddáma Husajna,“ dokud nedezertoval Saddámův zeť. Ve skutečnosti OSN donutila irácký režim přiznat, že má program na výrobu biologických zbraní už měsíc před dezercí.

10. Irák zdržoval inspektory při jednotlivých inspekcích

Britská dokumentace tvrdila, že doprovod inspektorů byl „trénován k iniciování dlouhých debat“ s iráckými představiteli, zatímco byly zakrývány důkazy a inspektoři byli sledováni a inspekce dopředu oznamovány, aby nemohlo dojít k nečekaným návštěvám. Ovšem Hans Blix uvedl, že OSN provedla v Iráku více než 400 kontrol bez předchozího upozornění, během kterých prozkoumala více než 300 míst. „Přístup do zařízení byl bezproblémový. Ani v jednom případě jsme neviděli přesvědčivé důkazy o tom, že irácká strana o příchodu inspektorů věděla,“ uvedl Blix.

Druhou část si můžete přečíst ZDE.

Autor: ElS

Zdroj: Global Research

Foto: Wikipedia, Flickr

ZDROJ >>