Český šampion v thajském boxu nelituje ztráty nohy v boji o svobodný Donbass

Pavel Botka v opolčenecké armádě samostatného Doněcka

rozhovor Kristiny Melnikov se zraněným českým opolčencem Pavlem Botkou10. 9. 2019  EuAsiaDaily
Na Donbasu byl zraněn český dobrovolník, dříve profesionální MMA atlet, mistr Evropy v thajském boxu Pavel Botka. 16. srpna šlápl na protipěchotní minu a ztratil nohu. Přesto Pavel Botka nelituje své volby a říká, že i kdyby věděl předem, co se stane, stejně by dobrovolně šel podpořit lidi na  Donbasu. Korespondentka EADaily ho navštívila v nemocnici a s Pavlem pořídila interview o tom, proč se rozhodl jít do války na Donbasu a jeho názor na tuto válku.

Setkáváme se s Pavlem v budově Doněcké regionální traumatologie několik hodin po operaci - jedná se o třetí operaci, protože amputovaná noha pod kolenem musela být řezána výš a výš, aby nedošlo k otravě krví. Zda bude tato operace poslední, bude známo až po několika dnech. Pavel je podporován přáteli a kamarády. Dobrovolník ze Slovenska Martin mi pověděl blíž o jeho zranění a v budově nemocnice mě potkal jeho přítel z České republiky Jiří Urbánek s volací značkou „Begemot“, se kterou kdysi odešli na Donbas. Jiří je stále se svým přítelem, připravuje mu proteinové koktejly a jeho ruská manželka, která s ním sloužila v domobraně, přiváží do nemocnice domácí obědy.

Pavlovi jeho odvahu a sílnou vůli můžeme jen závidět - nevypadá vyčerpaně, klidně vypráví,  slibuje, že jakmile vstane, vrátí se na frontu. Aby však mohl stát na nohou, potřebuje sportovní protézu, která neomezuje v pohybu. Pavlovi pomáhá francouzský dobrovolník Eruan Castel a Alexej Smirnov z  praporu "Anděl". Jedinou chvílí, ve které Paul projevuje citlivost a slabost, je jeho neochota trápit své blízké. Nechce mluvit o svém zranění když telefonuje matce. Pavel jí původně řekl, že je momentálně na dovolené.

Pavle, řekni nám prosím, jak jsi se ocitl na Donbasu?

Pocházím z České republiky a v roce 2014 jsme spolu s kamarádkou Jirkou jeli na Ukrajinu, abychom se na vlastní oči podívali, co se tam děje. Chtěli jsme pochopit, zda stojí za to věřit ruské televizi, jestli je to pravda nebo jen ruská propaganda. A na Ukrajině když jsme byli v Kyjevě a okolních městech, jsme se přesvědčili, že ruská televize nelže, že mluví o situaci na Ukrajině pravdu.

Co vás o tom přesvědčilo?

Viděli jsme na vlastní oči Nácky, kteří se neváhali navzájem pozdravit výkřiky „Sieg Heil“. Jejich dědové a babičky svého času během války nacisty odrazili a oni po mnoha letech neváhali zvedat ruce k nacistickému pozdravu. Vše, o čem nás „ruská propaganda“ vyprávěla, jsme skutečně viděli na vlastní oči. A pak jsme se rozhodli jít na Donbas, abychom pomohli lidem, proti nimž Ukrajina začala válku. Začátkem dubna 2015 jsme dorazili do Doněcka a byli jsme zařazeni do mezinárodní brigády Pjatnaška, poté do Sté brigády, bojovali jsme v oblasti Abakumova, v oblasti Marjinky, v oblasti Rudého partyzána. Nedávno jsem sloužil ve směru na Mariupol v oblasti Sachanka.

Pavel Botka (zcela vlevo) ve skupině českých a slovenských dobrovolníků 

Co jsi udělal v mírovém životě?

Byl jsem profesionálním sportovcem, věnoval jsem se bojovým uměním, byl jsem českým šampionem v MMA, evropským šampionem v thajském boxu. Svou kariéru jsem začal jako bodyguard. Spolu s mým přítelem Jiřím jsme na Kypru otevřeli bezpečnostní společnost. Mnohokrát jsme cestovali do Afriky, Jižní Ameriky.

 Jak jste se dozvěděli o válce na Donbasu?

Když začal Majdan, byl jsem v Jižní Americe a odtud jsem sledoval, co se děje. Na Majdanu začali upalovat policisty, házeli Molotovovy koktejly. Ne vždy hájím policii, ale nelíbilo se mi, co jsem tam viděl. Pak tu byla Oděsa, kde upalovali lidi a nešetřili ani ženy, ani adolescenty. A dodnes za to nikdo nebyl potrestán.
Byli jste nespokojeni s tím, co se děje na Ukrajině? Jaká nálada tam převládala, když jste tam dorazili?

Lhostejnost nebo strach. Lidé mohli mluvit, ale nikdo nechtěl jednat. Věřím, že je to spíš lhostejnost než strach.

Vědí v České republice o této válce, zajímají se o ni?
Pomohli jsme vytvořit kancelář Doněck v České republice. Mluvili jsme s lidmi, s reportéry v České republice, řekli jsme jim, co se děje v Donbasu. Česká republika na státní úrovni podporuje Kyjev, s výjimkou prezidenta, který má mozek a svůj vlastní zvláštní pohled.

Kdo je vinen, že tato válka začala?

Za prvé lidé na Ukrajině, kteří projevili lhostejnost. Pokud by se okamžitě postavili proti Nácků, pak by tu všechno co se děje, nebylo. Z geopolitického hlediska jsou na vině Američané, Západ.

Jaký jsi měl vztah k minulosti našich států? SSSR a Československo byli spojenci.

Od školních časů nás učili být opatrní vůči Rusku. Mně se Rusko také nelíbilo. Když jsem ale začal cestovat po celém světě, všiml jsem si, že Rusko pomáhá mnoha zemím. To bylo vidět v Africe, v Jižní Americe. tam měli k Rusku dobrý vztah.
Teď chceš jít do Ruska?

Ano, chci odjet na Kavkaz, je tam velmi krásná příroda. V Rusku je mnoho krásných míst.

Bylo těžké najít společný jazyk poprvé, když jste přijeli na Donbas? Liší se mentalita?

Nejprve jsem vůbec nemluvil rusky, ale 80% toho, co mi řekli, jsem chápal. Naše mentalita je velmi podobná. Navíc jsme udělali společnou věc, která spojila všechny dohromady.

Jak jsi se zranil a je to první?

16. srpna jsem při plnění úkolu na jižní frontě stoupl na protipěchotní minu. Dnes byla třetí operace. Jak úspěšná bude, se ukáže za pár dní. V roce 2016 jsem v Trudovskich chytil do nohy střepinu šrapnelu. Tehdy nás ukrajinští ostřelovali celé dvě hodiny.

Pavel Botka po třetím krácení zraněné nohy.


Změnilo se něco s příchodem Zelenského na frontě, podle vás?
Zdá se, že prohlásil, že chce válku ukončit. Uplynulo však 100 dní a nevšiml jsem si zlepšení vojenské situace. Od začátku roku máme hodně zraněných a mrtvých.

Jakou protéza potřebujete, abyste se postavil na nohy?
Přál bych si sportovní protézu, abych mohl dělat powerlifting. Profesionálním sportem se zabývám více než 10 let, sportovní protéza mi pomůže pokračovat ve tréningu. Kromě toho se chci vrátit na frontu. Tato protéza je jako druhá noha, s ní prakticky neexistují žádná omezení pohybu.

Kdo ti teď z dobrovolníků pomáhá ?
Pomáhá mi Eruan Castell. Je to francouzský dobrovolník a velmi dobrý člověk. Pomáhá i Alexej Smirnov z praporu "Anděl". Sportovní výživu zajišťuje klub bojovníků "Sportmaster".
Možná bys chtěl něco říct sami?

Byl jsem vážně zraněn, což je těžké předvídat. Ale mohu říci, že nelituji toho, že jsem sem přišel, abych pomohl lidem.

ZDROJ >>