Existenční nejistoty a důchody

Jiří Jírovec
16. 10. 2019
Ministryně Maláčová neumí a nebo si netroufne definovat problém, který má řešit. Proto její komise, formálně vedená ekonomkou Danuší Nerudovou, zkrachuje stejně jako všechny předcházející.
Problém se nazývá zabezpečení všech občanů ve stáří. Jinak řečeno, každý občan potřebuje určitou částku peněz, aby pokryl náklady na bydlení, jídlo, zdravotní péči a na něco kultury.

Česko má spousty ekonomů, kteří zvládli poučku o trhu, který vše vyřeší. Žádný z nich ale není schopen nabídnout řešení, jak vyřešit bytovou krizi, která vznikla rozmetáním systému z let 1948-89. Nedostupnost bydlení se stala klíčovým faktorem ovlivňujícím celou naši společnost.

Situaci dále komplikuje:

• nehorázné zvýšení ceny bydlení. Od roku 1989 rostly mzdy zhruba 10x, ale nájmy 30-50x;

• existence podprůměrných příjmů, která znamená podprůměrný a někdy i žadný důchod;

• nezaměstnanost a dříve neznámá existenční nejistota;

• nedostatek ideologicky vyfutrovaných metod pro řešení problémů, které přinesl kapitalismus;

• odpor pravicových ekonomů k daňovým zásahům a regulacím všeho druhu.

Nápad rozdělit první důchodový pilíř na zásluhový a solidární a současně na sebe tyto dvě složky vázat je naprosto nesmyslný. Jeho autor by měl vrátit diplom (pokud nějaký omylem dostal) a živit se něčím jiným.

Pokouším se již od doby Potůčkovy komise upozornit na kanadský, ryze kapitalistický a komunismem nezasažený systém, který poskytuje základní příjem všem občanům nad 65 let. Základní příjem podléhá určitým omezením, která jsou dána celkovým ročním příjmem. Vazba na důchodový systém je tedy velmi volná.

Asi 60% Kanaďanů má přístup k pensijním plánům, které jsou průběžné a poskytují přibližně stejné benefity, tedy 2% průměru nejlepších pěti příjmových let za každý odpracovaný rok. Při započítatelném maximu 35 let představuje tato složka příjmu 70%.

Jestli si myslíte, že Potůčkovu či jinou českou důchodovou komandu zajímá, jak lze udržet pensijní systém před vytunelováním a jaké ekonomické nástroje zaručují udržitelnost zmíněného maxima 70% podíl, jste na omylu.

Nechuť zabývat se základními problémy je pochopitelná, protože je přinesl kapitalismus. Přerozdělování bohatství a regulace jsou tabu a masová výstavba cenově dostupných bytů je nereálná.

Zatimní výstupy z jednání komise se pohybují na úrovni pustého žvanění. Opravdu si někdo myslí, že se bude rodit víc dětí, když dnešním dvaceti a třicetiletým ženám slíbíte, že v 65 letech budou mít o maličko vyšší důchod?

Svatá prostoto, tento věkový segment populace se o důchod nezajímá. Pro mladého člověka je na prvním místě byt. Je třeba uspořit nějakých 800000 korun, aby vůbec banka dala hypotéku na 4 miliony za 1+kk. V něm lze dítě počít, ale co dál?

Ministryně a předsedkyně komise mluví o hledání konsensu. Jenže to jsou jen politické hry zaměřené na voliče. Opozice se bude snažit aby ČSSD a potažmo ANO 2011 nic nedosáhly.

V Česku je zatím na hranici chudoby asi 10% populace. Politiky to nevzrušuje, protože mezi chudými občany hlasy nenaberou. Proto je nezajímá obchod s chudobou, lichva, exekuce a bezdomovectví.

ZDROJ >>