Hrozba masové imigrace nikam nezmizela

15. 4. 2019    news.rambler a russian
Redaktoři zpravodajské agentury RT Viktor Mironov a Jelizaveta Komarovová uvádějí nová fakta o imigraci do Evropy. Ministr vnitra Rakouska Herbert Kickl podle agentury TASS informoval Evropskou komisi o tom, že EU hrozí nová migrační krize a že do západní Evropy může v nejbližší době proniknout cca 70 000 nelegálních migrantů. Rakousko proto hodlá uzavřít své hranice minimálně do listopadu. 

Tento fakt svědčí o tom, že Brusel postrádá jednotnou strategii boje s nelegální migrací, což může vést k nevyčíslitelným následkům pro Evropu, domnívají se experti. Podle jejich mínění nemůže EU zdaleka počítat s tím, že migrační krize skončila. Podle údajů ministra H. Kickla se v nyní v Bosně a Hercegovině nachází 5 000 nelegálních migrantů, stejně tolik v Srbsku a přibližně 60 000 v Řecku. Vyzval Evropskou komisi, aby vypracovala a se všemi členy EU schválila plán pro případ opakování situace z r. 2015, kdy byla nucena přijmout více než milion uprchlíků.

9. dubna, v interview pro Kronen Zeitung, prohlásil s odvoláním na údaje Europolu, že v nejbližší době lze očekávat průnik uprchlíků do EU přes Turecko. Zdůraznil, že je nutno krizi předejít, a ne čekat na její začátek. Dva dny předtím v jiném časopiseckém interview prohlásil, že po likvidaci posledních uskupení ISIL v Sýrii se budou jejich příslušníci snažit proniknout jako uprchlíci do Evropy. Proto Rakousko prodloužilo trvání kontroly hranic navzdory normám Šengenské smlouvy. Rakousko není jedinou zemí, která uzavřela své hranice. Když do Srbska a Chorvatska přibyly tisíce uprchlíků z Blízkého Východu, Slovinsko a Maďarsko uzavřely společné hranice. Několikrát, v r. 2011 a 2015, uzavřela Francie hranici s Itálií.

Generální ředitel Centra politické informace Alexej Muchin připomněl v rozhovoru s redaktory RT, že Německo určilo jiným evropským zemím kvóty na příjem migrantů a vyprovokovalo příliv uprchlíků na území Evropské unie. Systém kvót byl realizován v červnu 2015. Ovšem ČR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovenská republika ho začaly otevřeně sabotovat. Kromě toho má každá země „jednotné Evropy“ svá vlastní pravidla poskytnutí azylu. Účastníci Šengenské smlouvy ho mohou dočasně pozastavovat. A některé země toho využívají se souhlasem svých obyvatel.

V r. 2017 se podle jistého průzkumu veřejného mínění téměř polovina obyvatel Francie (46 %) vyslovila pro uzavření hranic. Alexej Muchin v již zmiňovaném rozhovoru také zdůraznil, že migrační politika /resp. kvóty/ je těžkým břemenem tížícím ekonomiku daných zemí. Připomněl, že ČR díky úsilí a aktivitě svého prezidenta zůstala po této stránce stabilní zemí. Rakousko se tím chce řídit a odmítnout dané kvóty, což bude signováno jako odmítnutí společného usnesení, ale stát tím zachrání svou ekonomiku.

Ideu zpřísnění migrační politiky podporují také některé politické strany, např. francouzské Národní sdružení, německá Alternativa pro Německo, italská Liga. Alexej Muchin uvedl také, že tím sledují vlastní politické cíle: doufají totiž, že jejich uchopení moci ve státě vyřeší všechny problémy, ale praxe to nepotvrzuje.

Někteří experti vysvětlují stanoviska H. Kickla jeho členstvím v Rakouské straně svobody, ale přesto podle nich nepostrádají opodstatnění. Vladimír Švejcer z Institutu Evropy předpokládá, že v souvislosti s aktivizací bojů v Libyi může do Evropy proudit nová vlna běženců, i když nepoužijí tzv. turecko-balkánskou trasu, tedy z Turecka přes Řecko a Západní Balkán do Rakouska a západní Evropy jako v r. 2015. Domnívá se, že tentokrát využijí jako transportní zemi Itálii. Experti se rovněž domnívají, že údaje EU o běžencích jsou nepřesné. Podle březnových hlášení se po několik posledních let zmenšuje počet žádostí o poskytnutí azylu. Ale jednotlivé země, konkrétně Španělsko, Kypr a Belgie, hlásí naopak růst počtu žádostí. Absolutním „lídrem“ je v tomto ohledu Slovinsko: za minulý rok se počet žádostí zvýšil o 95 % ve srovnání s r. 2017.

O tom, že problém není zdaleka vyřešen, svědčí události z 5. dubna, které se odehrály na ostrově Saloniky, kde se cca tisíc migrantů pokusilo prodrat přes hranici se severní Makedonií. Musela zasahovat policie a pomocí obušků a slzného plynu je rozehnat. Důvodem incidentu se staly „hlášky“ šířící se po sociálních sítích, že hranici otevřou, uvádí Euronews. Teprve 7. dubna migranti opustili improvizovaný tábor zřízený na okraji ostrova.

Nyní je podle expertů EU lépe připravena na příliv migrantů. Na počátku syrského konfliktu udělala německá kancléřka strategickou chybu: dala najevo, že Německo přijme všechny migranty, kteří se objeví u jeho hranic. Všichni se tedy vrhli do Evropy. Dnes je jiná situace, nikdo nikoho nezve, naopak evropské země uzavírají své hranice, řekl v rozhovoru pro RT ředitel Centra evropské informace Nikolaj Topornin. Upozornil také na to, že byla posílena agentura Frontex zodpovídající za bezpečnost vnějších hranic, byl zvětšen rozpočet, byli vyučeni a vyzbrojeni spolupracovníci. Existuje smlouva s Tureckem o příjmu uprchlíků do EU. V r. 2018 přijal Evropský parlament nová pravidla příjmu uprchlíků. Nyní má proces získání azylu trvat ne déle než šest měsíců.

Vladimír Švejcer v rozhovoru také uvedl, že hraniční země EU, resp. Španělsko, Itálie a Řecko jsou v nevýhodném postavení. Přibývá sem stále mnoho uprchlíků, kteří se pokoušejí proniknout do dalších zemí, a ty je nezřídka vracejí zpět. Řada zemí, např. Dánsko, má pravidlo, podle kterého žadatel o azyl může podat svou žádost pouze v té členské zemi, do které původně přicestoval. Jestliže uprchlíci „zaplaví“ Itálii, zaplatí jí obrovské peníze, aby je po určitou dobu „držela“. Bude vytvořen tábor, např. na ostrově Lampedusa, za účelem jejich filtrace.

Nikolaj Topornin v rozhovoru také připomněl, že nyní na jaře, kdy se zlepšuje počasí a na moři ustává bezvětří, umožní příjemné klima migrantům na lehkých člunech dosáhnout pobřeží Itálie. Další experti poukazují také na možnost vzrůstu sociálního napětí v evropských zemích. „A vůbec je to nenormální, aby se po Evropě toulaly hordy migrantů, protože to ji vystavuje ztrátě její identity,“ zdůrazňuje Alexej Muchin.

Přeložila a upravila: Alena Mikulášková

ZDROJ >>