Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Čtvrt milionu obchodníků by už za 14 dní mělo začít vydávat účtenky. Opakuje se ale liknavost, jako u startu EET v hospodách. Jak budou ze začátku postupovat kontroly berních úřadů?

Každá kontrola je individuální a vždy bude záležet na okolnostech konkrétního případu. Při posuzování závažnosti správního deliktu je potřeba zohlednit intenzitu porušení zákona nebo například to, zda jde o první nebo opakované porušení zákonem stanovených povinností atd. Finanční a celní úřady budou určitě rozlišovat případy, kdy má podnikatel potřebné vybavení, má vyzvednuté autentizační údaje, tržby eviduje, avšak vlivem špatného nastavení pokladního zařízení tiskne na účtence špatný údaj, od případů, kdy se podnikatel očividně vyhýbá povinnosti evidovat tržby, nemá potřebné zařízení a nemá ani vyzvednuté autentizační údaje.

Také čtěte: Dvanáct dnů do startu druhé vlny EET: obchody se stále ještě připravují

Budete opět více radit a vyčkávat, nebo tentokrát bude nástup kontrol rychlejší?

V případě druhé vlny se nejedná o shodnou situaci jako u vlny první, kdy se spouštěla v ČR zcela nová povinnost, a tak nástup kontrol bude rychlejší.

Změní se něco pro zákazníky? Berní správa a ČOI dopředu upozorňovaly, že účtenka pro EET nesupluje tzv. doklad o zaplacení. Ten je přitom důležitý pro reklamaci.

K otázce reklamací a nutných dokladů pro jejich uplatnění není Finanční správa kompetentní. Zákon o evidenci tržeb nesupluje ani nezasahuje do věcných požadavků jiných právních předpisů, které mají jiný účel, např. ochranu spotřebitele. Povinné náležitosti účtenky podle zákona o evidenci tržeb jsou stanoveny v zákoně o evidenci tržeb. Jedná se o minimální náležitosti účtenky nezbytné pro řádné fungování evidence tržeb. Poplatník může kromě těchto údajů uvádět na účtence i jiné údaje, např. ty, kterými bude plnit povinnosti stanovené jinými právními předpisy. Z daňového hlediska musí být například dodržována ustanovení zákona o účetnictví a zákona o DPH. Je na poplatníkovi, aby uvážil, jaký postup pro něj bude nejvhodnější za účelem splnění povinností stanovených např. zákonem o ochraně spotřebitele (ve vztahu k dokladu o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby) nebo zákonem o dani z přidané hodnoty (ve vztahu k daňovému dokladu) nebo zákonem o účetnictví atd.

Existuje nějaká dobrá rada - měli by lidé u zboží s možnou reklamací žádat dodatečné vypsání dokladu o zaplacení?

Povinnost vydávat příslušné doklady může být splněna najednou, tj. jedním „dokladem", v rámci něhož budou splněny náležitosti ve vztahu ke všem dotčeným právním předpisům, nebo postupně, kdy vystaví několik účtenek/dokladů separátně, každou dle příslušného předpisu. Zvolený postup je na uvážení poplatníka. Budou-li zjištěny nedostatky v souvislosti s obsahem účetních nebo daňových dokladů, potom dopad těchto nedostatků může nést jednak ten, kdo doklad vystavil, ale i ten, kdo doklad přijal. Již před přijetím zákona o evidenci tržeb existovala zákonem stanovená povinnost o obsahu účetních a daňových dokladů. Ve vztahu ke spotřebiteli evidence tržeb přináší bonus spočívající ve zvýšení právní jistoty, od koho byla služba či zboží přijato.

Také čtěte: EET po dvou měsících: Hospody zdražily, guláš stojí i o 10 korun více

Na Pardubicku se objevil i kuriózní případ, kdy majitel hospody začal vybírat „babišné" desetikorunový poplatek k účtence. Podle vás je to ale nelegální. Jak budete postupovat, pokud by k takovým „poplatkům" přistoupili i další podnikatelé, nejenom hospodští?

Chtěl bych znovu zdůraznit, že požadavek hospodských na úhradu poplatku za vystavení účtenky (ať již tento poplatek pojmenujeme jakkoli) nemá v předpise upravujícím práva a povinnosti při evidenci tržeb žádnou oporu. Pro úplnost vysvětluji, že tímto poplatkem je myšlena situace, kdy hospodský inkasuje poplatek mimo účtenku, a nejedná se o situaci, kdy náklady, ať již na cokoliv, kalkuluje v rámci cenotvorby do celkové ceny. Vystavení účtenky je zákonnou povinností podnikatele a zákon o evidenci tržeb neumožňuje, aby bylo vydání účtenky zákazníkovi podmíněno zaplacením samostatného poplatku či poskytnutím jakéhokoli jiného protiplnění ze strany zákazníka. V případě, kdy poplatník poruší povinnost vystavit účtenku na jím přijímanou tržbu, dopouští se správního deliktu, za který může být uložena pokuta až do 500 000 korun. Pochopitelně navýšení ceny zboží či služeb poskytovaných zákazníkům tak, aby dosažený příjem poplatníka pokryl náklady spojené s provozováním dané činnosti, je samo o sobě přípustné. V takovém případě celá tato částka představující cenu zboží či služby, do níž byly náklady promítnuty, podléhá evidenci tržeb a musí být na účtence uvedena.

Po zkušenostech se zapojením hospod do EET máte aspoň nějaké srovnání. Pomohla už evidence tržeb (třeba spolu s kontrolním hlášením) odhalit nějaké daňové delikty, včetně těch nejzávažnějších, jako jsou karuselové podvody s DPH?

Je třeba říci, že EET není nástroj, který by primárně sloužil k odhalování karuselových podvodů. Je to především nástroj pro narovnání podnikatelského prostředí a zlepšení výběru daní. Systém evidence tržeb má však i další pozitivní efekty, například jsme evidovali stoprocentní nárůst nově registrovaných plátců DPH z důvodu překročení limitu obratu, takže pomohl extrémně eliminovat problém krácení tržeb.

Také čtěte: Další vlna EET zatěžuje především malé samostatné prodejny

ZDROJ >>

Co si o tom myslíte? Komentujte :)