Ministr školství Plaga: Inkluzi vylepšíme vyhláškou

/INFOGRAFIKA/ Slovo, které budí vášně, včera získalo reálný číselný i obsahový rozměr. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) seznámil novináře s analýzou, která podrobně rozebírá, co přinesly nové podmínky pro společné vzdělávání dětí do českých škol.„V návaznosti na tento materiál nevidím potřebu změny v legislativě, žádoucí úpravy se dají zvládnout pomocí vyhlášky,“ uvedl ministr. Dodal, že na inkluzi bude pro příští rok žádat dvě miliardy navíc, takže celkem by mělo jít o pět miliard korun.
Tematickou zprávu o praktické realizaci novely v prvním pololetí probíhajícího školního roku zveřejnila v pondělí i Česká školní inspekce. Závěry obou sumářů jsou jasné. Postupné začleňování dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním, poruchami chování a učení do běžných tříd je přirozeným a správným trendem, který posílilo finanční krytí podpůrných opatření ze strany státu.

„Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se dlouhodobě pohybuje okolo 11 procent  z celkového počtu žáků v základních školách,“ píší inspektoři. Doporučená opatření hodnotí 89 procent navštívených škol kladně. Kde se tedy bere odpor proti inkluzivnímu vzdělávání?
Infografika.

Doladit systém

Jak trefně poznamenal ředitel odboru předškolního, základního a speciálního vzdělávání Jaroslav Faltýn, tentokrát se obrátila běžná česká praxe, kdy se něco užitečného vymyslí, přičemž na to nejsou peníze. Na inkluzi finance jsou, ale až dodatečně se ladí celý systém včetně diagnostiky a profesní přípravy pedagogů či asistentů. Kolem společného vzdělávání je tak od jeho reálného spuštění 1. září 2016 spousta papírování, zdůvodňování, duplicit a nedostatku kapacit při určování stupně postižení.
K částečné nápravě došlo loni v prosinci, kdy vyšla novelizovaná ministerská vyhláška.

Nyní chce ministr Plaga přitvrdit: „Musíme zbavit školy zbytečných výkazů, protože je mnoho věcí, které nejsou pro samotnou pedagogickou činnost důležité. Až se odborná veřejnost sjednotí na tom, co je skutečně nutné zanášet a co lze vypustit, chceme přejít na elektronický režim.“
Ten by měl být ideálně spuštěn letos v září, do konce roku ověřován, a když vše půjde dobře, zbytné byrokracii by mělo být utrum se začátkem školního roku 2019/2020. Systém by měl fungovat podobně jako současné vykazování úrazů ve školách. Do revize se musejí zapojit i kraje jako zřizovatelé poradenských zařízení, protože právě ony mnohdy vyžadují zprávy, o něž centrum, které zodpovídá za metodiku, vůbec nestojí. V novele zářijové vyhlášky by se také mělo dále zpřesnit postavení osobních asistentů a asistentů pedagoga.

Asistenti ano, ale…

„Není cílem, aby děti s postižením byly odstíněny někde v koutě třídy od ostatních. To se bohužel děje a asistenti pedagoga se vlastně mění v obslužný personál dětí. Není také žádoucí, aby asistenti byli na svou profesi připravováni převážně ve 120hodinových kurzech,“ uvedl Faltýn.

Podle inspekční zprávy nemalý podíl asistentů pedagoga dosud nezískal kvalifikaci pro výkon této pozice (19,9 % v MŠ, 11,6 % v ZŠ a 18,8 % v SŠ). Asistenti se také poměrně často věnují jen svým svěřencům, zatímco by měli pomáhat učiteli s celou třídou. Naopak někdy samostatně vedou i výuku, což ze zákona nesmějí.

ZDROJ >>