Miroslav Polreich: Putin – Trump a význam vrcholných schůzek

Miroslav Polreich16.7.2018  VašeVěc
Schůzky na nejvyšší úrovni představitelů velmocí mají svůj specifický charakter. Bývají součástí zásadního rozhodování velmocí a zároveň výrazem jejich vzájemného vztahu.

Moderní historie nás vede k závěru, že zpravidla výstupy těchto schůzek hledaly a nacházely řešení nejenom ve vztahu účastníků, ale měly i svůj zásadní význam pro mezinárodně politickou atmosféru, v podstatě nejenom s obecnými důsledky na projednávanou problematiku, ale naznačením a stanovením politického směřování, které se zpravidla nadále stávalo určující, prozatím vždy s pozitivním výsledkem

Závažnost jednotlivých setkání byla určována stávající aktuální situací. V dobách bipolárně rozděleného světa se často jednalo i o řešení studené (horké) války. I když se nám nyní česká TV snažila podat přehled dosavadních schůzek a přizpůsobovala jejich význam svému vidění, které mělo daleko od reálného stavu, přece jenom je třeba vzpomenout řešení Karibské krize (1962) a obavy z možného nukleárního konfliktu. Řešení nakonec mělo formu, ne osobního, ale telefonního spojení Kennedy – Chruščov. Pozitivní výsledek známe. Sověti stáhli své rakety z ostrova a Američané z Turecka a navíc byla dána záruka, že USA bezpečnostně neohrozí Castrovu Kubu. A tak se i po padesát let dělo.

Bylo to však dále období hluboké studené války, včetně bojů o Vietnam. Tato situace byla násobena Šestidenní válkou (1967) mezi Izraelem a arabskými státy, následně řešenou Mimořádným zasedáním hlav států v OSN. Za této kritické situace došlo překvapivě k vrcholné schůzce v Glassboro (Kosygin – Johnson). Právě tato schůzka překonala dlouholetý stav bez kontaktu vedoucích představitelů a zahájila postupné období zmírňování napětí a vzájemné spolupráce vedoucí nakonec k ukončení bipolarity. Vzpomeňme jen Smlouvu o nešíření zbraní hromadného ničení a SALT I. (1968). Pro mnohé snad překvapivě právě rok 1968 byl rokem úzké americko sovětské spolupráce.

Pro nás bylo podstatné, že iniciátorem těchto změn a mediátorem bylo v té době při jednání právě Československo již jako výraz nové tendence v zahraniční službě, která dostala následně celkový výraz v „Pražském jaru“.

Při podrobném přehledu o všech vrcholných schůzkách nyní naše TV tuto velmi podstatnou a v podstatě po delší době prvou z následujících sérií schůzek opomenula. Nebylo to ze skromnosti, protože v ni byla československá stopa, ale vzhledem k jejímu zásadnímu politickému významu, který je v kontrastu k současným politickým tendencím a zaměřením našich veřejnoprávních medií.

Schůzka v Glassboro je charakterizována dnes v mezinárodním prostředí svým významem změny tím, že dala vzniknout „Spirit of Glassboro“. Vzpomeňme, že při schůzce v Reykjavíku Gorbačov a Reagan se úvodem vyjádřili, že obnovují „Spirit of Glassboro“ a nakonec prezident Obama v Praze zahájil svoji řeč na hradčanském náměstí: “ Jsem zde díky „Pražskému jaru“. To nám media neopakují, raději předvádějí tanky před Museem.

Podrobnější povídání TV nyní o schůzce v Reykjavíku mělo jediný výstup. Gorbačov tam prohrál. Tak se ztotožnili s hodnocením zastydlých komunistů, kteří dnes viní Gorbačova za perestrojku.

Naznačená charakteristika smyslu a jednotlivých výstupů z vrcholných schůzek měla vždy pozitivní charakter. Proto se vyskytly i názory, že naše media se setkání obou státníků obávají. Vše tomu opravdu nasvědčuje. Když nic jiného, tak se dozvídáme, že nebude stejně k ničem. To je ovšem ne moc gramotný a odpovědný závěr, protože samotné setkání má pozitivní význam a to z řadou důvodů, které snad ani nemusím vypočítávat.

Upozaděním (jak krásné Havlovské slovo) schůzky v Glassboro a československé účasti na její přípravě, je ovšem závažným svědectvím o politickém stavu české televize, nejenom zaměřením, ale podstatou její nekvalifikovanosti a hlouposti. Vzpomínám jen na TV agitaci za Hillary jen proto, že nám dávala opět naději na cestu k nenávisti či dokonce války. Po volbách (samozřejmě zinscenovanými RF) jsem myslel, že pánové v TV skončí, ale oni nás umravňují dále. Jak dlouho ještě?
- - -

ZDROJ >>