Neziskovky rehabilitovaly jeden z nejodpornějších principů totality, varoval Jaroslav Bašta. Srbský novinář přidal přímou zkušenost s dvojím metrem EU

Jaroslav Bašta

5. 12. 2018  ParlamentníListyPadesátky jsou zde a v té nejtvrdší podobě. Začíná se totiž hovořit o ideologické diverzi. Slovník studené války z úst politiků a estébáků nahradila slova moralizujících neziskovek. Tak hodnotí současnou situaci bývalý velvyslanec v Rusku a disident Jaroslav Bašta. K tomu srbský novinář dodává poznatek, že pokud Balkánské země „drží lajnu“ EU, může tam být megakorupce a místní samozvaní vládci si mohou téměř beztrestně dělat cokoliv – včetně útoků na novináře. Růžové brýle mámení, které si nasazuje Brusel, a několikerý metr, jenž platí pro různé státy v různých oblastech Evropy, je do očí bijící – kromě úředníků a komisařů EU.
Srbský novinář Teša Tešanovič, který se zúčastnil konference o svobodě médií v ČR, popsal situaci v této postjugoslávské zemi následovně: „Ideologická cenzura na Balkáně existuje, některé věci prostě nejsou dovoleny. Tento typ cenzury ovšem převládá i v západních zemích, ne na Balkáně, protože západoevropské země mají delší tradici demokracii a lépe vybudované demokratické instituce. Takže ví, co mohou říkat, a co ne. Tím, že akceptujeme používání určitých pojmů, tím vlastně přijímáme určitý způsob myšlení a tím jsme omezeni.“

Bez cenzury? Jde to i jinak…

Cenzurování není podle srbského novináře příliš rozšířeno na Balkáně. „Důvodem je, že většina vedení zemí na Balkáně nemá prakticky žádnou vlastní ideologii. Ideologie těchto lidí je zůstat ve vedení, jak dlouho to nejvíc půjde. Nemají žádný problém s tím, co říkáte nebo píšete v médiích, pokud ovšem je nebo lidi, kteří jsou s nimi v kontaktu, nenapadnete. Nejsilnější reakce proti zločinu je, že buď se dotknete lidí, kteří s ním spolupracují nebo kteří politiky financují. I žurnalisté na Balkáně musí čelit těmto problémům, ovšem s jednou velkou změnou. Není žádný problém, aby u nás volně hovořili a psali o Sýrii, o Krymu a o dalších věcech. Objektivně tedy mají svobodu hovořit o těchto věcech. Nevím však, jak to bude dlouho trvat,“ uvedl poměrně pesimisticky Tešanovič.

Držet hubu a krok

„Evropská unie si příliš nevšímá svobody médií na Balkáně. Oni mají hlavní zájem na tom, aby jejich hlavní geopolitické cíle se na Balkáně prosazovaly. A to do té doby, dokud jim vedení těchto zemí pomáhá v uplatnění těchto cílů. EU řekne – situace je výborná a svoboda tisku je v těchto zemích zajištěna. A přesto novináři na Balkáně a v Srbsku mohou být pod velkým tlakem, když se dostanou ke konkrétním svědectvím,“ zakončil svůj krátký referát Tešanovič.

Nepřátelé EU rovná se ideodiverzanti

Bývalý velvyslanec v Rusku a disident Jaroslav Bašta servítky rovnou odhodil, obrazně řečeno, v dál: „Slovo ukrajinizace vystihuje problém na Ukrajině. Je to všude, ale na té Ukrajině je to nejvíce vidět. Ohrožení svobody slova je rozprostřeno poněkud jinak mezi různými zeměmi. Záleží to na konkrétní situaci – někde se zachází do represí, jinde je to takové jako u nás v Čechách, kdy je to taková ostrakizace, kde zatím jen říkají – jen se na ně podívejte, to jsou dezinformátoři, agenti Kremlu a podobně. Já jsem se tím zabýval i z historického hlediska, protože jsem se snažil – ten nápad označovat část lidí za lháře a agenty cizích mocnosti – zjistit, kde to má kořeny,“ uvedl Bašta:

„Vzpomněl jsem si na takový hezký termín, který se používal v padesátých letech a pak ještě v době normalizace. Ten termín zněl: ideologická diverze. Vracíme se k tomu trochu jinak, ale v podstatě v podobné formě totality, která byla za studené války na obou stranách. Prostě všechny negativní záležitosti se vysvětlovaly tím, že je to ideologickým působením té druhé strany. ... ... ...
(Celý text najdete zde)

ZDROJ >>