NOMÁDI: Cesta Favoritem do Norska? Jen s kartonem a Chemoprénem na opravy

V roce 1990 můj otec koupil novou Škodu Favorit 135L, na kterou byly pořadníky, po nějaké době ji měl můj děda a ten s ní jezdil mezi garáží a zahradou. Takže když se Favorit dostal ke mně, tak měl najetých cca 60 000 km a byl v téměř perfektním stavu.

Křápíček
Langesund

Dalo by se říct, nové auto, jen po dvaceti letech. Mé malé neteře byly zvyklé jezdit novějším autem, a tak když jsem je vezl na výlet na Radyni u Plzně, tak se začaly smát tomu, že mají jet takovým křápíčkem. Tak vzniklo jméno auta, Křápíček.

NEPŘEHLÉDNĚTE! Škoda Favorit slaví 30 let, my se s ní vydáváme po jejích stopách

S přítelkyní Ivčou jsme chtěli jet Křápíčkem na dovolenou. Norsko bylo vybráno téměř okamžitě, k nám se přidali kamarádi Martin a Buf. Cesta do Norska měla dva cíle. První byl dojet do Norska, a poté zpět s Favoritem v celku. Druhým cílem bylo si cestu užít a najít nějaká místa, kde bychom mohli lézt po skalách a vidět co nejvíc z norské krásy.

Jelo se v srpnu (02.08.2014 – 18.08.2014). Auto jsme naložili až po střechu, na které ještě byla rakev s lezeckým vybavením. Byli jsme čtyři, v Norsku je prohibice, tak jsme dno kufru naplnili pivem, vínem a rumem. Vyrazili jsme odpoledne, mířili jsme z Prahy na Drážďany a poté na Magdeburg a Hanover.

Favorit 30 let

Jak probíhala cesta?

Míříme do Dánska, úplně na sever. Po dálnici se ženeme konstantní rychlostí 100km/h. V Dánsku zastavujeme ve městě Arhus. Následuje cesta do Hirshals, přístavního města, kde nás čeká trajekt do norského Kristiansandu. Z Kristiansandu míříme přes jih směrem ke Stavangeru, kde se chceme podívat na útes Preikestolen.

Hledáme nomády nového věku!

Máte podobné zážitky, cestujete podobně zajímavým vozem a máte pěkné fotky?

Napište nám na internet@lidovky.cz. Do předmětu napište Nomádi.

Po Norsku se cestuje pomalu, většinou to jde tak 70 až 80 km/h. Ve starém autě jsme si nemohli nechat ujít strmou historickou cestu Tronasen z 19. století plnou serpentýn zakončenou krásným řetězovým mostem z roku 1844. Následně jsme se vydali na útes Preikestolen, který se tyčí několik set metrů nad fjordem. Cesta na Preikestolen byl pěsí výlet na pár hodin tam a to samé zpět.

Z Preikestolen jsme jeli přes malé město Sand, kde je moc pěkný moderní most, v řece jsme viděli lososy táhnoucí proti proudu přes peřeje. Nádhera. Nocleh vždy hledáme tak, že sjedeme z hlavní a snažíme se najít pěkné místečko na stan, ideálně s parádním výhledem.

U Sand se nám to povedlo, našli jsme na kopci nádherné místo s jezerem, které jsme měli sami pro sebe, hned vedle byly skály ideální na lezení. Našli jsme tam starou loďku, tak jsme i jezero prozkoumali. K snídani jsme si nasbírali borůvky. Prostě ráj.

Výhoda severu v létě jsou dlouhé dny, kdy je noc hodně krátká a ne úplně temná. Následovala cesta dál směrem na Haugesund, jde o pěkné menší město, nicméně nás tam zastihl déšť, tak jsme si ho moc neužili, ale potkali se tam s kamarádem Torstenem.

Z Haugesundu za deště míříme směrem k městu Odda a stany stavíme za lijáku, nicméně nakonec se vyspíme v suchu. Kousek od Oddy se další den už za dobrého počasí vydáváme na celodenní výšlap ke známému trolímu jazyku – Trolltunga. Je to útes trčící několik set metrů nad horským jezerem. Na výšlap jdeme už od Tyssedalu, čímž si o cca 5 km prodlužujeme cestu jak tam, tak i zpět. Vycházíme v poledne, takže budeme mít co dělat. Celé to bude cca na 11 hodin.

Trollstigen

Po několika hodinách cesty jsme zjistili, že chleba jsme nechali v autě, no, zvládneme to na müsli tyčkách. Výhledy na Trolltunze byly nádherné a celý den byl skvělý.

Následující den nás čeká další výšlap, půjdeme několik hodin k ledovci Folgefonna. Je to krásné místo, kde je vidět, jakou má příroda ohromnou moc. Po návratu ke Křápíčkovi vyrážíme na další část cesty směrem k Bergenu. Projíždíme 11 km dlouhý tunel a poté spoustu dalších. Za posledních několik dní jsme projeli desítkami tunelů, svezli se řadou trajektů, minuli spoustu vodopádů, hor a skal. Je to nádherné a pořád dokola: fjord, trajekt, serpentýny, skály, vodopády, tunel, sjezd, fjord.

Směrem na Bergen jsme zakempovali v „lomíčku“, což bylo krásné místo na kopci, mezi borovicemi. Ten večer přišel vítr a čas na whiskey. Vítr byl pořádný a popíjení jsme také neošidili. 10.8. nás čekala návštěva krásného přístavního města Bergen, myslím, že dokonale splnilo naše očekávání, prošmejdili jsme centrum, pevnost a přístav, ochutnali na trzích rybí speciality a užívali si krásnou severskou architekturu. Z Bergenu jsme se vypravili na šňůru ostrovů propojených silnicí č. 561, je to opravdu krásná cesta.

Norsko 2014

Dále jsme hledali příbojovou elektrárnu, která byla zničena právě příbojem. Když jsme jí našli, opět nás překvapila síla přírody. Betonové bloky, most a ohromné kameny byly všude rozházené. Musela to být ohromná síla. Následuje návrat k Begenu a chceme pokračovat dál na sever.

Když Favorit vaří

Tentokrát nám trochu začal mařit plány náš legendární stroj Křápíček. Celou cestu jsem se chvástal, jak Favorit nevaří. Tentokrát začal. Zkusili jsme Favorita ošidit tím, že jsme pustili natvrdo ventilátor chladiče. Bohužel efekt byl mizivý. Naštěstí jsme před odjezdem vykoupili antikvariát a díky tomu máme 1000 stran textu, jak opravit Škodu 135L. Ivča je technický typ, tak zatímco my kluci koukáme pod kapotu, tak Ivča studuje. Že by to bylo čerpadlo? Zvednout auto, uvolnit a vyzvednout motor, doporučenou dělat v autorizovaném servisu. Tak to nemůže být čerpadlo, to nedáme. Co jiného by to mohlo být? Termostat. Chytrá kniha říká, že termostat je neopravitelný.

Tak vysledujeme, jak chladicí kapalina krouží motorem, a usoudíme, že termostat je „kurvítko“, pryč s ním. Místo těsnění pomůže Chemoprén. Chladič teď jede pořád, tak před něj dáme kus kartonu a je vše optimální. Problém vyřešen až v noci, ale zvládli jsme to sami. Naštěstí nás jiný problém až do Čech nečeká.

Hned další den vyrážíme na sever na dlouhou cestu k Trollstiegu, což je legendární silnice plná zatáček a výhledů. Cestou k Trolí stezce jsme se stavili na ledovou koupačku ve fjordu Innvikfjorden, bylo to bezva, život je prostě skvělý. Dnes spíme u jezera Strynsvatnet na plážičce. Hned před námi byl malý ostrůvek a voda byla nádherně čistá a ledová.

Preikestolen

Další den začínáme zkouškou Křápíčkovy kondice, stoupání do 1030 m.n.m. po silnici 63 a pak hned až k moři do Geirangeru. Následuje opět prudké stoupání a dlouhé planiny. Jsme na Trollstiegu, je to nádhera. Z výšky 1500 m.n.m. je vidět strmá cesta dolů, 11 zatáček Trolí cesty. Celá trolí cesta je 106 km dlouhá, což jsme dnes s Favoritem projeli. Kousek za Trolí cestou je i Trolí stěna, což je kilometrová skála, to byl lezecký cíl Martina a Bufa, ale bohužel přijíždíme v době, kdy se hodně zhoršuje počasí a nemáme čas několik dnů čekat na počasí a pak několik dní zdolávat stěnu, tak se lezení přehodnocuje.

Cestou se stejně tu a tam někde na menší lezení zastavujeme. Míříme zpět na jih, směr Oslo. Cestou potkáváme spoustu zajímavých míst, starý železniční most, vodopády, kostely, dokonce i zajištěné lezecké cesty. Tentokrát spíme u odpočívadla, kde se celou noc neukáže ani auto.

Další den si dáváme za cíl dorazit někam k Lillehameru. Musíme vidět skokanské můstky a město samotné. Je to moc pěkné místo a cesta byla pěkná, ale po pobřeží to bylo zajímavější než vnitrozemí.

Tentokrát přenocujeme v bývalém kempu u městečka As, což je symbolické pro někoho, kdo je z Aše. Následuje návštěva Osla, už cítíme, že za chvíli Norsko opustíme. Oslo je pěkné, ale nepřipadá nám tak krásné jako Bergen nebo jiná města. V Oslu navštěvujeme moderní přístav, Královský palác, Damstredet s domky z 18. Století a na závěr budovu moderní opery. Je skvělá, jako propojená s mořem.

Další den po Oslu už nás čeká cesta do Langesundu, tak se ještě stavujeme v mořském koupališti, kde skáčeme z můstku mezi medůzy. Následuje cesta do Dánska ohromným trajektem plným spousty náklaďáků v několika patrech. Cesta byla na necelých pět hodin. Po vylodění přespíme v Hirsthals a další den už míříme do Hamburku, do Hafencity a do Čech, ještě 1200 km před námi.

Hamburg je krásné město, přístav plný starých hal, doků atd. přestavěných na moderní byty a kanceláře. Radnice nás také fascinuje. Bratwursty jsou večeří šampionů. Dlouhý přejezd přes Německo si zkracujeme poslechem Cimrmanů, hned to utíká rychleji.

Lillehamer

Do Prahy dorážíme v pět ráno, tachometr už dávno čtyřikrát přetočil 999,9 kilometrů. Celkem jsme najeli cca 4500 km, na této trase jsme projeli 290 litrů benzínu, což dělá průměrnou spotřebu 6,5 litru na 100km. To je skvělý výkon na 25 let mladé auto se čtyřmi pasažéry, plným kufrem a plnou rakví na střeše. Jsme spokojeni. Ubytování za celou cestu pro čtyři osoby vyšlo přesně na 0,-Kč. Oprava termostatu nestála po návratu více než 120,- Kč.

Kamarádi kolem nás a naše rodiny po nás chtěli, abychom je informovali o průběhu cesty, tak jsme na tuto cestu založili Favoritu profil na Facebooku. Po návratu už měl Křápíčkův facebookový profil téměř tři sta sledovatelů a nyní má přes šest stovek. Tak by to asi chtělo další dobrodružný výlet Favoritem. Norsko je země krásné divoké přírody, vody, hor, skal a živlů, ale i pohody a pomalé, příjemné jízdy.

ZDROJ >>