Odklady poškozují šestileté děti. Mohou u nich vyústit v odpor vůči vzdělávání

/INFOGRAFIKA/ V dubnu začínají zápisy do první třídy. Přestože poprvé zasednou do školních lavic děti, které absolvovaly povinný rok předškolní výchovy, očekává se opět pětina odkladů.Letos nastupující prvňáci by měli být na první třídu dobře připravené. Nejde přitom zdaleka o znalostní vyspělost, ale ve větší míře o sociální zralost. Tu zdůrazňuje například speciální pedagog Jiří Halda. „Dítě musí mít dostatečně rozvinutou osobnost, přijímat i nepříznivé hodnocení, zvládat neúspěch a být schopné adaptovat se na změnu. Tato kritéria ale nejsou běžná, neboť nejsou společensky žádaná,“ řekl Deníku Halda. 

Připomíná, že nezralost tohoto typu se nevyřeší odkladem školní docházky, pokud se na jejím odstranění nepracuje. „Chovají-li se rodiče partnersky, šest měsíců by mělo stačit na přípravu dítěte pro první třídu, aniž by muselo další rok trávit ve školce,“ míní speciální pedagog.

Prodloužit dětství

Odklady docházky jsou trvalou součástí české vzdělávací praxe. Jejich podíl tvoří zhruba pětinu populačního ročníku. Rodičům stačí předložit řediteli ZŠ žádost s doporučením školského poradenského zařízení a odborného lékaře či klinického psychologa. Důvodem odkladů bývá nejčastěji nezralost dítěte, logopedické nedostatky nebo potíže dítěte s udržením pozornosti.
Skladba žáků 1. tříd ZŠ.
Někdy je ale za nimi snaha rodičů prodloužit svým ratolestem dětství. To může mít neblahé důsledky jak pro ně, tak především pro mladší prvňáky. „Syn je narozený v létě a posadili ho vedle téměř osmileté holčičky. Byla velice vyspělá, uměla bravurně číst, počítat i psát. Syn z toho měl mindráky, těžko jsme mu vysvětlovali, že není špatně, když se vše teprve učí. Byla to pro něj těžká startovní pozice,“ popisuje loňský zážitek maminka Lenka Korandová.
Spolužačka po prvním ročníku přestoupila rovnou do třetí třídy, kam věkově i schopnostmi skutečně patřila.

Výroba mindráků

„Takové situace jsou zátěží pro sebevědomí prvňáčků, kteří odpovídají vývojem i schopnostmi svému věku, a mohou vyústit v odpor vůči vzdělávání, snížení sebevnímání a v problémy ve vztazích s vrstevníky,“ říká poradkyně a krizová interventka Sylvie Stretti.

Její slova Deníku potvrdila ředitelka pražské ZŠ K Milíčovu Alena Červená: „Šestiletých dětí je mi líto. Jejich starší spolužáci jsou fyzicky i psychicky zdatnější, učitelé většinou nasazují tempo podle nich, takže ti mladší mají komplex. Bohužel odklad dnes dostane každý, kdo o něj požádá. Není to vůči menším dětem spravedlivé.“
Ředitelka vzdělávání ZŠ Square Lucie Pivoňková upozorňuje, že systém veřejného školství si navíc často neumí poradit se si-tuací, kdy se ve třídě naráz vyskytne skupina nadaných dětí vedle těch, které mají nějaké specifické poruchy učení a potřebují více podpory. „V tu chvíli by pak vyžadovala situace více vyučujících v hodině, ale i méně žáků ve třídě,“ soudí Lucie Pivoňková.

ZDROJ >>