Opilci zneužívají nemocnice, záchytka dostala zelenou

Teplicko - Opilci v Ústeckém kraji budou zřejmě končit opět na záchytkách. Zatím končí v nemocnicích, kde má s nimi personál problémy.

Když před patnácti lety skončila v Bílině jediná záchytná protialkoholní stanice v kraji, bylo personálu v nemocnicích a také policistům hned jasné, že většina starostí s opilci přistane na jejich bedra.

Záchytka zrušena, teď chybí

Záchytka v Bílině fungovala přes třicet let. V polovině roku 2001 byla z ekonomických důvodů zrušena. Od té doby agresivní opilci končí v nemocnicích, kde obtěžují ostatní pacienty a napadají personál. To by se ale mohlo brzo změnit. V Ústeckém kraji by v dohledné době mohla začít fungovat moderní protialkoholní záchytná stanice, s několika pracovišti. Vedení ústeckého kraje čekalo s jejím zřízením na změnu příslušného zákona, a ta byla nyní schválena.

Po otevření krajské záchytky volají zejména zdravotní sestry, lékaři a strážníci. Ročně je jen na urgentní příjem Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem svezeno z ulic kraje na 800 opilců. Nemalé počty opilců zaznamenávají i nemocnice v dalších městech.

„Na emergency je pro tyto pacienty zvláštní prostor, tzv. nulté lůžko. Jsou to matrace na zemi," řekl Jiří Vondra, mluvčí společnosti Krajská zdravotní.

Péči o opilce by měl v budoucnu převzít vyškolený personál na záchytné stanici. Změna zákona o takzvaných specifických zdravotních službách, kde je součástí právě i protialkoholní záchytná stanice, byla nyní schválena.

Kraj už má také představu o potřebné kapacitě. Pro Ústecko, Teplicko a Litoměřicko by měla mít kapacitu osm lůžek. Pro Mostecko, Chomutovsko a Lounsko sedm a pro Děčínsko tři lůžka. Obvyklá vzdálenost pro převoz by neměla omezovat služby policie a městské policie v lokalitě.

Pacienti s diagnózou akutní intoxikace alkoholem končí na lůžkách interny

V případě ohrožení základních vitálních funkcí leží na lůžkách pro intenzivní péči.

Způsobí-li si vinou opilosti úraz, což není vzácností, musí na chirurgii.

Žádnou výjimkou při ošetření opilců nejsou slovní a fyzické útoky. Lidé posilnění alkoholem jsou zlí už od prvopočátku, co přijdou do kontaktu s policií nebo strážníky městské policie.

V Dubí řeší strážníci opilce minimálně jedenkrát týdně. „Chybějící záchytka je problém. Lidé nám většinou hlásí případy, kdy vidí opilce na ulici, který je potlučený, nebo nereaguje apod. V takových případech voláme záchranku. Když je opilec bez ohrožení na životě, tak ho naložíme a dovezeme domů, kde ho předáme do péče rodiny," řekl velitel MP Dubí Tomáš Pykal.

Také tepličtí městští strážníci se nejprve snaží s opilci komunikovat, a jejich opilectví „rozchodit". Ale pokud se zdá, že by mohlo jít o ohrožení zdraví, skončí v nemocnici. „Ročně takto řešíme do padesáti případů," uvádí Michal Chrdle, šéf strážníků.

Opilci i bezdomovci komplikují práci záchranářů

Ti by totiž při výjezdu mohli řešit případy mnohem naléhavější.

„Posádky z naší výjezdové základny Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje vyjíždějí za opilci někdy i několikrát za den, jindy je několikadenní pauza. Rozhodně to není příjemná práce, občas i s projevem agresivity. Totální opilci většinou končí v nemocnici," líčí zkušenosti Romana Bláhová, vedoucí zdravotník základy ZZS v Roudnici nad Labem.

Ještě větším problémem jsou opilí bezdomovci.

Je tedy napříč celým krajem dobře, že se s problémem absence záchytné stanice začíná Ústecký kraj vážně zabývat.

ZDROJ >>