Předseda Rady České televize rozdává ceny Bakalovým novinářům. Petr Žantovský se pokoušel zjistit, kdo to všechno platí, a zjistil ještě děsivější věci

Petr Žantovský
9. 2. 2019  ParlametníListy
TÝDEN V MÉDIÍCH Členem Společnosti Ferdinanda Peroutky, která čerstvě rozdala další novinářské ceny, je i Jan Bednář, jinak také předseda Rady České televize a také redaktor Českého rozhlasu. Petr Žantovský se v nejnovějším přehledu mediálních zajímavostí pozastavuje nad tím, zda by se z pozice veřejnoprávního funkcionáře měl podílet na takové podivuhodné aktivitě. Mediální analytik přináší výčet laureátů této ceny, z něhož je patrné, že jde takřka výlučně o novináře z médií nechvalně proslulého Zdeňka Bakaly. Pochvalu našel tentokrát pro komentáře o europoslaneckém duu Telička, Štětina a o politické korektnosti říznuté novomarxistickou snahou vnucovat dobro.

Dva komentáře ze stejného média si tentokrát vysloužily zařazení do pravidelného sobotního přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Jedná se o portál Info.cz, který patří do vlastnictví Křetínského konglomerátu, stejně jako Reflex, Blesk a podobné tituly. Já tu mám před očima komentáře, které napsali Petr Holec a Jan Palička. Začnu tím prvním jmenovaným, jehož text vyšel pod titulkem 'Telička, Štětina a spol. aneb Založ si vlastní partu a zmiz v Bruselu‘. Petr Holec, dříve redaktor Reflexu, se v něm zabývá tou dnes velmi módní tendencí různých politiků, kteří se dostali na výsluní po zádech nějakého silného politického subjektu. Z těch v titulku jmenovaných to v případě Teličky bylo hnutí ANO a v případě Štětiny TOP 09, předtím Zelených a tak dále,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tihle lidé zřejmě dospěli k názoru, že jejich samotný věhlas je dostatečně samonosný, aby na něm mohli postavit vlastní nový politický subjekt. „A díky tomu uspět v květnových eurovolbách – a jak píše pan Holec – zmizet v Bruselu. To ‚zmizet‘ je velice přesné sloveso, protože když tyhle osobnosti uspěly ve volbách do Evropského parlamentu, pan Telička se stal dokonce jeho místopředsedou, tak jsme o nich potom téměř vůbec neslyšeli. S výjimkou občasných hysterických výronů pana Štětiny, který si po mnohaletém členství v KSČ a posléze členství v různých jiných organizacích všiml, že by bylo dobré začít bojovat s komunismem. Tak se k tomu vždy jednou za čas vrátí a vysype ze sebe nějakou antikomunistickou agitku. Ale celkem nevíme nic o tom, co vlastně v Evropském parlamentu pro českého voliče udělal,“ podotýká mediální analytik.

Telička, muž bez vlastností, se zbavil pocitu, že je českým občanem

Říká si, že asi čte špatně nebo málo, ale v každém případě nezaznamenal jediný Štětinův legislativní podnět, názor, odlišné stanovisko nebo cokoli, co by vyjadřovalo, že zastupuje své voliče a naše občany. „U pana Teličky je to ještě mnohem a mnohem horší. Ten už se totiž zcela zbavil pocitu, že je českým občanem a že by měl ve jménu této skutečnosti nějak konat. Místo toho se stal takovým tím euroúředníkem, euroobčanem, takovým tím euroevropanem z profese. Takových je tam samozřejmě velké množství od Junckera přes Tuska až třeba právě po Teličku nebo Jourovou. To jsou lidé, kteří už nemají žádný názor. Možná nikdy neměli, nevím. Nemají žádný zájem kromě toho, aby udrželi co nejdéle sami sebe na vrcholu této evropské exekutivy. A nemají vůbec žádný pocit loajality vůči občanům vlastní země,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Dokonalou ukázkou takového postoje je předseda Evropské rady Donald Tusk. „Do Polska poté, co tam prohrál vlastní politické boje, posílá neustále samé lidskoprávní a jiné kontroly. Mstí se vlastnímu národu za to, že ho nedostatečně obdivoval a volil. Tak u pana Teličky to zatím nenabralo úplně tenhle rytmus, ale v každém případě je to člověk zcela bez vlastností. Robert Musil, rakouský spisovatel, kdysi napsal dvoudílný román ‚Muž bez vlastností‘. Vždy, když vidím pana Teličku, tak si na ten román vzpomenu, a myslím, že to je docela přesná asociace. Pan Holec ve svém článku velmi správně píše, že Telička byl dlouhodobý kariérní komunista a prošel všemi možnými kariérními a statutárními pozicemi stejně jako Štětina, a že to jsou takové ty podivuhodné postavy, které se stále vracejí z nějakých děr, abych tak řekl,“ připomíná mediální odborník.

Do lukrativních pozic vylezli po zádech strany, kterou odkopli jako veteš

Vzpomíná i na to, že Pavel Telička byl jednu dobu velkým chráněncem politiků ČSSD. „Štětina, jak jsem uvedl, to má komplikovanější od komunistů přes Zelené až po TOP 09. Teď se rozkmotřil s panem předsedou Pospíšilem, tak se distancoval od TOP 09. Telička se zase předtím distancoval od Babiše a hnutí ANO. To samo o sobě by mělo českému občanovi volícímu do Evropského parlamentu cosi signalizovat. Jestliže je někdo schopen nechat se zvolit na zádech silného politického subjektu do takhle prominentní pozice a potom tu sílu odkopne jako nepotřebnou veteš, tak to vypovídá něco o jeho charakteru a o tom, co je to za člověka a o jaké zájmy mu jde. A jestli mu jde o občana, nebo nikoli. Takže bych velmi poděkoval panu Holcovi za tenhle komentář a každému bych doporučil si ho přečíst, protože je to koneckonců zase jednou hlas rozumu, a to v českých médiích není každodenní chleba,“ oceňuje Petr Žantovský.

Ze stejného portálu je i komentář, jenž vyšel pod titulkem „Mysleli jste někdy jako rasista? Teď vás může stihnout trest“, jehož autorem je Jan Palička. „Pana Paličku neznám, ale jeho text se mi velmi líbil. Jde v něm o to, že nový film s Liamem Neesonem Mrazivá pomsta nebude mít slavnostní premiéru proto, že ji producenti zrušili, neboť Neeson má být údajně rasistou. To samo o sobě je označení dosti drsné, drastické a radikální, a tak je dobré vědět, proč byl takto označen. Protože tento původem irský herec známý z mnoha vynikajících filmových výkonů se před lety dopustil – abych tak řekl – rasismu v myšlence. To samo o sobě je poněkud orwellovské, přemýšlet o činu v myšlence, když čin nebyl vykonán a bylo na něj pouze pomýšleno a ten čin dávat na pranýř a ztotožňovat ho s tím, kdo se ho měl údajně dopustit. To je stejně radikální a stejně nebezpečné jako trestání za vyjádření názoru,“ tvrdí mediální analytik.
Udavači ve jménu nějakého dobra označili slavného herce za rasistu

Považuje to za hru s ohněm totality a ohněm diktatury. „Neesonovi nějaký muž tmavé pleti před mnoha lety znásilnil přítelkyni. Herec tím byl, jak sám vypověděl v novinovém rozhovoru v těchto dnech, tak nervově otřesen, že pak chodil do černošské čtvrti a přemítal o tom, jak by se za tenhle nechutný čin pomstil. Dokonce uvažoval, že by přepadl nějakého černocha a namlátil mu, což nikdy neudělal a posléze se téhle obsedance zbavil. Jen ta hořkost v něm zůstala, když měl potřebu ji zveřejnit v tom rozhovoru. Nu a teď se toho zmocnili všichni ti lidskoprávní právníci a všichni udavači ve jménu nějakého dobra a prohlásili, že Neeson je vlastně rasista. Pouze proto, že v určitém nervovém vypětí a v extrémní situaci pomýšlel na to, že mu nějaký jinokulturní nebo jinorasový občan znásilnil blízkého člověka a že by to zachtělo nějaké fyzické pomsty,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

O rasismu Liama Neesona v televizním studiu:
(celý text najdete zde)

ZDROJ >>