Profesor Šesták: Co nečte Greta a její záškoláci. Bursík nás stál stovky miliard. Afrika umí žít bez práce. Celé je to jinak

Jaroslav Šesták (rozhovor)
14. 8. 2019 parlamentnilisty (kráceno)
Mít automobil je normální a mít děti je také normální. Mít doma v mrazáku maso a jíst ho je normální. Mít uhlíkovou stopu je také normální, aspoň tedy v normálním světě. Tak reaguje profesor Jaroslav Šesták, který po převzetí státního vyznamenání od prezidenta Zemana musel skončit ve Fyzikálním ústavu Akademie věd, na nynější aktivity za záchranu klimatu. V raném křesťanství si hříšníci kupovali odpustky, v našem světě jsme zavedli odpustky emisních povolenek. Za sto let se stanou zemské vodní zdroje natolik znečištěné, že budou třeba odpustky na vodu. Ve vzdálenější budoucnosti může dojít kvůli nepříznivému demografickému vývoji k zavedení povolenek k rozmnožování.

Hitem posledních týdnů a měsíců je v Evropě a následně pak i v Česku boj za záchranu klimatu. V sousedním Německu dokonce klimatická krize jako téma přebila krizi migrační. Odtud k nám přicházejí zvěsti o nevyhnutelném konci aut se spalovacím motorem a jejich nahrazení elektromobily. Jak to na vás působí?

Rád bych citoval Václava Klause mladšího, který připomenul, že mít automobil je normální a mít děti je taky normální. Mít doma v mrazáku maso a jíst ho je normální. Mít uhlíkovou stopu je také normální, aspoň tedy v normálním světě, který se nám snad přes všechny zádrhele podaří uchránit. Nelze to ale provádět na úkor přírody, našich bližních a vždy musíme zůstat lidsky ohleduplní. Záškoláci, kteří dle svých slov bojují za udržitelné klima, požadují, abychom naslouchali vědcům, ale sami nenaslouchají, protože už deset let mají k dispozici vynikající knihu Miroslava Kutílka nazvanou Racionálně o globálním oteplování nebo excelentní sekci Klima v internetovém portálu Neviditelný pes. Třeba i taková pseudoautorita, jakou je klimatická ctnostná panna Gréta, se jistě neobtěžovala si alespoň prohlédnout knihu z pera Björna Lomborga z roku 2007 nazvanou Zchlaďte hlavy nebo anglické vydání M. Kutílek and D. R. Nielsen: Facts About Global Warming. Rational or Emotional Issue? Reiskirchen 2010.

U nás nechceme za mocným sousedem zůstat pozadu soudě alespoň podle toho, že pražská koalice posadila do čela Komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima voliči mnohokrát odmítnutého Martina Bursíka, a ten se hned nechal slyšet, že pokud má teď Pražan automobil se spalovacím motorem, tak by měl být jeho poslední, a že běžná auta budou muset z Prahy zmizet. Vede tudy cesta za záchranu klimatu?
Nápad vyštrachat a posadit Martina Bursíka do čela klimatologické komise je dojemný, když si vzpomeneme, kolik pošetilostí vymyslel a co stály daňové poplatníky, určitě v objemu stovek miliard korun. Pokud se mu podaří omezit pražskou dopravu skrytou formou dalšího zdanění a prosadit elektromobily do každé rodiny, může to dopadnout stejně jako s fotovoltaikou, kdy jen za solární dobrodružství platíme my, daňoví poplatníci, okolo 40 miliard ročně. A tak se není na co těšit. Nacpat auta do okrajových částí Prahy není žádné novum, ale kdo pak prosadí milionové investice na vybudování velkokapacitních odstavných parkovišť? Představa města s čistým ovzduším je pěkná, ale za jakou cenu. Bude třeba vymyslet, kde budou stát nové elektrárny a jaký typ energie to bude celé zastřešovat. Co všechno se kvůli tomu zničí? Jaké rostliny a jací živočichové uhynou kvůli budování husté sítě přípojek?

Objevuje se také požadavek omezit konzumaci masa, což souvisí s informací, že krávy jsou prý pro Zemi nebezpečnější než všechna auta na světě. Zatímco doprava má na svědomí asi čtrnáct procent emisí skleníkových plynů, produkce hovězího o několik procent navíc. Kromě toho krávy produkují metan, který prý má na změny klimatu mnohem větší vliv než oxid uhličitý ze spalovacích motorů. Dá se čekat vybíjení stád krav po celém světě?
Nápad ochránit životní prostředí snížením spotřeby masa u našich západních sousedů je obdobný kdysi smělému plánu Stalina přetvořit chod přírody. Současná sazba DPH na maso je v Německu aktuálně snížena na 7 procent a z důvodu ochrany životního prostředí by měla stoupnout na 19 procent, což je skokový nárůst, který jak jinak, postihne jen a jen ty chudší vrstvy. Nelze to ale chápat tak, že bychom se měli všichni stát vegetariány, což by ale přineslo jiné problémy, protože už dnes zemědělci zdůrazňují, že jim chybí organické hnojivo. Pokud nebudeme mít krávy, kde ho pak vezmou? Je známé, že krávy během zažívacího procesu vyprodukují množství nepatřičných plynů a spotřebují mnohem více energie, než jejich maso pak vydá u konzumentů. Bez své mikrobiální továrny by přežvýkavci nebyli schopni přežít, protože jim umožňuje rozběhnout rozkladný proces kontinuální metanogeneze, ne nepodobné anaerobní digesci v bioplynových stanicích, tj. rozkladu bez přístupu vzduchu. Takový příměr sedí, protože se uvolňují rozkladné plyny, kde podstatnou část tvoří metan. I další biologické zdroje metanu jsou přírodní a rozhodně ne zanedbatelné, jako třeba termiti, mořští mlži a mnohoštětinatci stejně jako močály nebo roztávající permafrost. Jiné lze připsat lidské činnosti jako je pěstování rýže. Dokonce vzorky vzduchu uchované v ledu z minulosti ukazují, že pokles koncentrace metanu v atmosféře se kryje s vymizením přežvýkavých mamutů a následným poklesem teploty, stejně jako opačné zvýšení teploty lze připsat k nárůstu pěstování krav v dávnověku. Některá navrhovaná opatření, například nahrazení metan produkujících krav klokany, jsou úsměvná a připomínají neefektivnost nahrazování automobilových paliv biopalivy. Mnohem snazším řešením je kácení malajských pralesů a vysazování olej produkujících palem. A o co šlo kdysi na počátku, už si ani nikdo ani nevzpomene.

Evropa se stala tahounem v boji za záchranu klimatu, ale místo omezování sebe sama neprospěla by mu více, kdyby se pokusila přesvědčit o potřebných krocích z tohoto pohledu významnější části světa?

Připomeňme si, že dva největší znečišťovatelé – Čína s 29 procenty a USA se 16 procenty – tvoří valnou část produkce celosvětových emisí, za nimi následuje Indie se 6 a Rusko s 5 procenty. Čína přitom poměrně nedávno sesadila USA z nejvyšší pozice světového producenta skleníkového plynu CO2 a dnes se podílí již více než čtvrtinou na jeho celosvětových emisích. Američané se z předpokládaného klima-šetření vyzouvají a Číňané dostali výjimku až do roku 2030. Na Indech a ostatních Asiatech, Afričanech a celé Latinské Americe nic moc žádat nemůžeme. Nejsme schopni jim zakázat jejich každodenní „ohníčky“, kdy si vaří oběd. Taky mají právo na vyšší životní úroveň a nutit je k jakési „zelené cestě“ by bylo pro ně nadmíru drahé a možná i zdrcující. Sama Evropská unie dosahuje nějakých 12 procent, a tak plánované snížení o dvě či tři procenta nemá v globálu žádnou váhu stejně jako dosažení pofidérní nulové hodnoty. Navíc musíme započítat nový společenský úkaz, tzv. energetickou chudobu. Jenom u nás rostly ceny energie od roku 2004 do roku 2015 třikrát rychleji (o 68 procent) než index spotřebitelských cen (o 25 procent), zatímco v letech 2011 až 2013 klesly upotřebitelné příjmy domácností o 5 procent. Energetická chudoba tak začala ohrožovat zhruba čtvrtinu české populace, ale ve světě to je mnohem horší, zejména když započítáme případy nerozvinutých zemí.

Není kromě lidské činnosti hrozbou pro Zemi i skoro dramatický růst počtu obyvatelstva především v Africe a v Asii?

Na planetě je nás opravdu moc, zkrátka se člověk přemnožil a utiskuje své přirozené okolí – přírodu, ve kterém žije a bude žít. Přestala existovat rovnováha typu super-organizmu „Gaia“, to znamená, když je moc zajíců, přibude i lišek a naopak, když je málo zajíců, ubude i lišek. Každý člověk se chce mít lépe, nejraději jako v Evropské unii nebo v USA, tak jak to nabízejí migrační překupníci. Navíc dotace do afrických postkoloniálních zemí naučily lidi žít bez potřeby vlastní práce. S touto iluzí předpokládají, že sociální praxe v EU nebo USA je něco obdobného a že tam bezpracně přežijí na sociálních podporách. Nádavkem nutno říci, že projekty, které se za posledních dvacet let realizují v řadě afrických zemí, vedou k tomu, že bohatne pár představitelů států a ostatní chudnou.

Je tedy nesmyslné očekávat, že Evropská unie spasí svými opatřeními za záchranu klimatu celý svět?

Každá země je odpovědná za svoji ekonomiku. Když brazilský prezident řekne, že amazonské pralesy patří lidu a začne s kácením na podporu růstu národního hospodářství má, do jisté míry, pravdu. Planeta se tak doslovně vybydluje a možná že „svět“ nespěje k ničemu dobrému, vedle nedostatku energie k nedostatku pitné vody a tak dále. V raném křesťanství, pokud ten, co zhřešil, si koupil odpustky, bylo mu odpuštěno. V našem světě jsme zavedli odpustky emisních povolenek jako hlavní nástroje regulace vypouštěných látek k ochraně životního prostředí, což je jakási politicko-náboženská snaha o vykoupení našich civilizačních hříchů. Za sto let se stanou zemské vodní zdroje natolik znečištěné, že nastane potřeba jejich regulované distribuce a vzniknou odpustky či povolenky na vodu. Ve vzdálenější budoucnosti mohou odpustky zasáhnout takové oblasti civilizačního vývoje, které už dnes varují svým demografickým vývojem. Můžeme se jen domnívat, zda se jednou nevyskytnou emisní odpustky i pro výběr lidí, povolenky k jejich rozmnožování a nedosáhne nakonec sám člověk statutu „polutanta“?

ZDROJ >>