Sjezd ČSSD nic nevyřeší. Na diskusi o podstatných věcech nebude čas

/NFOGRAFIKA/ Kdo by si pomyslel, že se pozornost celé politické scény bude upírat na mimořádné jednání strany, která získala loni v říjnu 7,2 procenta hlasů, pousmál se jeden z kandidátů ČSSD na předsedu strany. Důvod, proč se nyní všichni zajímají o to, co vzejde z kuchyně sociálních demokratů, se jmenuje druhý pokus Andreje Babiše o sestavení vlády s důvěrou.

Širokou veřejnost až tak nezajímá, zda v čele ČSSD stane Jan Hamáček, nebo Milan Chovanec, ale půjde-li strana do koalice s hnutím ANO. Ani to by nebylo až tak zásadní, kdyby druhou variantou nebyl menšinový Babišův kabinet opírající se o podporu Okamurovy SPD a Filipovy KSČM. Tato sestava by totiž nepomohla renomé České republiky v zahraničí a  mohla by vést i k hlasování o vystoupení země z EU.

NEJISTÝ SMĚR

Potíž hradeckého sjezdu je v tom, že na široké zhodnocení situace a prodiskutování nejrůznějších variant budoucího vývoje nebudou mít delegáti čas. Nejprve se sousInfografikatředí na projev prezidenta Miloše Zemana, pak chvíli podebatují, ale jejich zájem se bude upírat k jediné věci, jíž je volba stranického vedení. Neplatí přitom, že sám výběr nového šéfa určí směr, jímž se ČSSD vydá.
Úřadující předseda Milan Chovanec je sice zastáncem tvrdé protibabišovské linie, ale za jistých okolností by i on ze své neústupnosti slevil. Vstřícnost hnutí ANO by ovšem musela být větší než velká.

Pravděpodobný favorit hlasování Jan Hamáček ještě nedávno připouštěl vládnutí s trestně stíhaným premiérem, ale v rozhovoru s Deníkem od této představy couvl, když uvedl, že podmínkou pro vyjednávání by měl být personální ústupek hnutí ANO. Oběma kandidátům nahrálo rozhodnutí slovenského soudu, který Babiše neočistil ze spolupráce s StB.
Příznivci koaličního sňatku s ANO budou na sjezdu v menšině. Především Jiří Zimola, který nesedí ve sněmovně, musí brát v potaz, že patnáct poslanců ČSSD netvoří názorový monolit a devět z nich není vládní spolupráci s Babišem nakloněno.

Všichni se shodují, že v nejisté situaci, kdy se nelze spolehnout na předběžné dohody krajů, sehrají důležitou roli projevy uchazečů o nejvyšší stranický post. V tomto směru je na tom asi nejhůř Jan Hamáček, který se bude spoléhat hlavně na podporu silných delegací z Prahy a Moravskoslezského kraje. Milan Chovanec i Jiří Zimola jsou naopak zdatní řečníci. Jejich handicap je v menší důvěryhodnosti. Chovanec byl členem nejužšího Sobotkova vedení, Zimola kritizoval předsedu ze závětří, ale na loňském sjezdu proti němu nekandidoval.

ZE ZADNÍCH POZIC

Z této patové situace může těžit bývalý voják Miroslav Krejčík, jehož ráznost a urputnost bez vazeb na jakákoli bratrstva může unavené delegáty zaujmout. A pak tu je divoká, byť nikoli nemožná varianta. Z prvního kola postoupí dva nejsilnější kandidáti, ale ani jeden nemusí získat nadpoloviční většinu hlasů. V tom případě by Jan Hamáček podle svých slov do nové volby už nešel. Otevřely by se tak nečekané možnosti i pro lidi, kteří zatím stojí úplně bokem, například pro Michala Haška.

Autor: Kateřina Perknerová

ZDROJ >>