Soutěska Taroko: kaňon uprostřed džungle ukrývá vodopády i horké prameny

Celé východní pobřeží Taiwanu, na kterém právě Taroko leží, je velmi divoké. Vysoké útesy tu často spadají několik desítek metrů přímo do vln rozbouřeného Tichého oceánu. Pro milovníky nespoutané přírody je málo obydlené východní pobřeží rájem pro objevování. Právě tohle pobřeží zahlédli v dávné historii portugalští mořeplavci, když ostrov pojmenovali Ilha Formosa (v překladu Krásný ostrov).

Na sever od města Hualien se od moře zvedá až do výšky přes 3000 metrů národní park Taroko čítající všechny krajinné typy ostrova. Jeho hlavní atrakcí je 18 km dlouhá soutěska Taroko, jejíž několik desítek metrů vysoké stěny tvoří čistý mramor. Nejlépe si ji prohlédnete, když budete pomalu projíždět kaňonem řeky nahoru a zastavíte u hlavních zajímavostí a pak se vypravíte po některé z pěších stezek objevovat krásy hlouběji v parku.

Silnice nekonečných tunelů

Nedaleko ústí řeky Liwu do moře se otvírá mohutné údolí, kde se soutěska rozšiřuje. Na počest 266 dělníkům, kteří tu zahynuli při stavbě silnice, stojí na útesu nad řekou Svatyně věčného jara (Eternal Sprig Shrine). Silnice č. 8 procházející parkem byla prvním spojením mezi východním a západním pobřežím přes Centrální pohoří. Její stavba na konci 50. let minulého století měla strategický význam - jednak pro obranu ostrova, ale také kvůli snadnější těžbě místního přírodní bohatství (hlavně dřeva).

Památník obětem připomíná, že silnice byla vybudována z „krve, potu a slz“. Jak náročná taková stavba musela být, snadno pochopíte dál v soutěsce. Většina cesty je tu totiž vyhloubena ve skále, projíždí se desítkami tunelů, cestu navíc ničí častá zemětřesení a tajfuny. Během naší návštěvy tak v soutěsce na několika místech probíhalo čilé budování nových tunelů a další stavební práce.

Praktické informace

Doprava: Do Taroka je nejlepší jet vlastním autem, jezdí sem ale několikrát denně i autobusy z Hualienu. Soutěska se dá projet i na kole (půjčit se dá např. na nádraží v Hsinchengu nebo Hualienu), nezapomeňte ale na světla!

Ubytování: Jedinou opravdovou vesnicí v soutěsce je Tienhsiang s vemi omezenými možnostmi ubytování. Lepší výběr hotelů a penzionů najdete mimo soutěsku. Naopak se stanem máte vyhráno, placený kemp Heilu (TW$ 200) má studené sprchy, neplacené tábořiště najdete pod silnicí u Lushui (je tam pitná voda a pár stolků), tábořit se dá také zdarma na parkovišti ke stezce Baiyang (na asfaltu).

Informace: Informační centrum a správa parku sídlí na začátku soutěsky nedaleko pobřeží. Najdete tam mapky a poradí vám i v angličtině.

Přírodní síně z mramoru

Nejlepší výhledy na mramorové stěny soutěsky budete mít z Vlaštovčí jeskyně (Swallow Grotto) a tunelu Devíti zatáček (Tunel of nine turns, za naší návštěvy byl zavřený). Prochází se po části staré silnice, kde máte skrz okna tunelů soutěsku doslova na dosah. V některých místech je soutěska jen několik desítek metrů široká. Můžete pozorovat prohlubně vysoko ve skále, které v minulosti vymodelovala dravá říčka. V některých místech do řeky prýští přímo ze skály vodopády, svádějící podzemní vodu z okolí.

Starou japonskou stezkou

V okolí kempu Heliu se vydejte na krátký výšlap po Staré Hehuanské horské stezce (Old Hehuan Mountain Road), kterou vybudovali Japonci v r. 1914 – 1915. Využívali ji pro přepravu vojenských jednotek během svých snah o podrobení si místních kmenů.

Japonci v horách také objevili rozsáhlé porosty kafrovníku, které začali ve velkém těžit. Není divu, že Taiwan patřil ve 20. století k největším vývozcům kafru na světě.

S baterkou k vodopádům

Nad vesnicí Tienhsiang podnikněte ještě krátkou procházku k vodopádu Baiyang v sousední soutěsce. Začátek stezky najdete v tunelu pro auta, odkud odbočuje téměř 400 m dlouhý pěší tunel skrz skalní stěnu. Celkem budete procházet asi osmi různě dlouhými tunely, rozhodně se tedy hodí vzít si baterku nebo čelovku. Na jejich konci vás čeká obří rokle na soutoku dvou řek s výhledy na dva vodopády nad sebou. I tady není nouze o mramorové formace, části soutěsky jsou ale i z břidlic a dalších hornin.

Východní pobřeží je divoké
Stará hehuanská horská stezka

Horké prameny na divoko

Přírodní termální prameny Wenshan přímo u řeky jsou ideálním zakončením prohlídky soutěsky. Větší bazének ukrytý v jeskyni má vodu tak horkou, že se smočí jen ti nejodvážnější. Dole u řeky ale prýští další pramen, který se v tůňkách smíchává se studenou vodou z řeky a každý si tak najde svou optimální teplotu. Prameny leží pod skalním převisem a oficiálně je sem vstup zakázaný, hrozí tu totiž pád kamení. Na vlastní nebezpečí jsme si je ale nemohli nechat ujít.

Kilometrové útesy nad rozbouřenými vlnami

Při cestě ze soutěsky po pobřeží na sever narazíte po průjezdu několika tunely na vysoké skalní útesy, které padají do oceánu z výšky několika set metrů, někde i jednoho kilometru. Po celém východním pobřeží narazíte na zelené kopce, jejichž úpatí končí až v oceánu. Útesy Qingshui v Taroku jsou ovšem jednou z nejúchvatnějších scenerií východního pobřeží a určitě si u nich po cestě udělejte zastávku.

ZDROJ >>