Zemřel Stephen Hawking, nejslavnější fyzik současnosti. Bylo mu 76 let



„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení vědcovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova odvaha a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.

Sám Hawking, ač si byl od studií vědom své výjimečné inteligence a talentu v oblasti teoretické fyziky, se vždy snažil o to, aby jeho dílo nebylo určeno jen pro úzkou vědeckou komunitu. Ve své nejznámější knize Stručná historie času (The Brief History of Time), poprvé vydané v roce 1988, Hawking srozumitelnými termíny vysvětlil, co zatím astrofyzikové ví o vesmíru, jeho původu a jeho fungování.

Slavný astrofyzik Carl Sagan, který k této knize napsal předmluvu, vzpomíná na první setkání s budoucí celebritou, když na vědecké konferenci v Londýně omylem zabloudil do špatné místnosti: „Uvědomil jsem si, že sleduji prastarou ceremonii: uvedení nového člena do Královské vědecké společnosti, jedné z nejstarších vědeckých organizací na planetě. V přední řadě podepisoval mladý muž na vozíku velice pomalu své jméno do knihy, do stejné knihy, na jejíž první stránku se kdysi podepsal Isaac Newton. Když byl Hawking konečně hotov, strhl se nadšený potlesk. Už tehdy byl Stephen Hawking legendou.“

Choroba nedokázala Hawkinga umlčet

Začalo to určitou nemotorností, které mladý student Univerzity v Cambridge sotva věnoval pozornost. Odmalička sportoval, jezdil na koni a na univerzitě, kde mimochodem studoval už od sedmnácti let, závodně vesloval. Když ale ztratil rovnováhu a krátce před svou promocí spadl ze schodů, lékaři jej dva týdny důkladně testovali. Výsledky byly horší, než si kdo uměl představit.

Amyotrofická laterální skleróza

Jak probíhá nemoc, kterou neumíme vyléčit

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Ta  napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Doktoři předpovídali mladíkovi dva roky života.

Zlomený Hawking měl na výběr: utopení deprese v alkoholu a čekání na nevyhnutelný konec. Nebo naprosté ponoření do práce na problémech teoretické fyziky, kterým se do té doby věnoval. V rozhodnutí mu pomohla i jeho přítelkyně, Jane Wildeová, která se s ním navzdory nepříznivé prognóze zasnoubila a v roce 1965 (dva roky poté, co se Hawking dozvěděl diagnózu ALS) se mladý pár oženil. Manželům se narodily tři děti, jak Hawking s oblibou připomínal, některé věci jeho nemoc nedokáže ovlivnit.

I později, když byla nemoc v takové fázi, že Hawking v podstatě nedokázal pohnout ničím než prsty, dokázal fyzik najít sílu dělat si ze svého postižení legraci.

31.října 2015 v 13:37, příspěvek archivován: 14.března 2018 v 07:07

Who should I be for #Halloween ?

„Ta nemoc byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal,“ seznal s odstupem Hawking. „Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem.“

Geniální vědec a rebel od samého počátku

„Lidé by měli více přemýšlet o svém místě ve vesmíru a pokoušet se pochopit jeho smysl.“

Již v roce 1966 čtyřiadvacetiletý Hawking obhájil svůj doktorát s prací nazvanou „Properties of Expanding Universes“, tedy „Vlastnosti rozpínajících se vesmírů“. Když byla tato práce s odstupem padesáti let zveřejněna, vyjádřil Hawking své přání: „Lidé by měli více přepýšlet o svém místě ve vesmíru a pokoušet se pochopit jeho smysl.“ Doufal, že jeho práce pomůže lidem obrátit oči od země ke hvězdám.

Navzdory všem prognózám se dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači. I tak se objevil v populárních televizních seriálech, například v Simpsonech nebo Teorii velkého třesku. 

Hawking kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači:

VIDEO: Hawking mluví jen díky počítačovým technologiím

Pro zobrazení videa musíte mít zapnutou podporu JavaScriptu

Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Aktivně vystupoval proti náboženství a doufal, že tzv. teorie všeho jednou vysvětlí všechno, včetně vzniku vesmíru: „Není potřeba odvolávat se na Boha, aby uvedl věci do pohybu,“ napsal Hawking v knize Velkolepý plán (The Grand Design), jejímž spoluautorem je americký fyzik Leonard Mlodinow. „Díky fyzikálním zákonům, jako je gravitace, je vesmír schopný vzniknout sám od sebe.“

Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci. Varoval také před pokusy kontaktovat mimozemšťany

Obálka českého vydání knihy Stručná historie mého života

Obálka českého vydání Hawkingovy autobiografické knihy Stručná historie mého života

Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina.  Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populární publikace Stručná historie času, které se prodalo více než deset milionů kusů ve v desítkách jazyků.

Stephen Hawking byl dvakrát ženatý a rozvedený, nejprve se svou studentskou láskou Jane Wildeovou (1965 - 1995) a poté se svou ošetřovatelkou Elaine Masonovou (1995 - 2006). Z prvního manželství má tři děti. Ty ve společném prohlášení pro média popsaly, jak na otce vzpomínají: „Náš otec jednou řekl: Vesmír by nestál za nic, kdyby nebyl domovem lidí, které milujete.“

Aktualizace: Článek jsme rozšířili a doplnili.

ZDROJ >>